Sporto

One Minute Cardinal zachycuje Sporto na podzim 1997 a v podstatě zaznamenává ty skladby tak, jak jsme je hráli (ve třech) na koncertech. Celý jsme to taky víceméně kolem koncertů točili. Na hotelech a ubytovnách, v klubech, v autě. Vydali jsme to v limitovaný edici na mp3 přehrávači se sluchatkáma a baterkou a taky jako rozhlasovej pořad - CD Nonstop na Radiu 1. Dřív než se to prodávalo si to každej moh poslechnout v rádiu.

01. Get Me!
Bou: Tohle jsme naživo s Dádou začali hrát trochu rychlejc, než to bylo na tom původnim demáči. Vybavuju si, že jsme s Dádou nahrávali nějaký kytary v klubu Hudobroň v Liptovskym Mikuláši, před a po koncertě (pak jsme jeli na mejdan na Liptovskou maru, kde Dáda spadnul - na konci října - do vody a já jsem byl znova nepochopenej jako DJ...) Ten večer jsme se seznámili s klukem co si řiká Fakin Hipi. Respekt, brácho!
Zpěvy vim, že jsme natáčeli v Brně v penzionu Akord, někdy v listopadu, po koncertě na Flédě.

02. Born To Die
Bou: V tomhle období jsme měli několik věcí, který vznikly regulérně ve zkušebně, tohle je jedna z nich. Původně zněla trochu jinak, ale pak mě napadlo hrát do Dádový groovy basy ten jednotónovej riff a bylo to. K tomu starej dobrej text. Bohužel si nepamatuju, kde jsme to nahráli, ale míchal jsem to v autě cestou do Jihlavy - došla mi baterka - a pak druhej den ráno zase. Vybavuju si že jsme byli v nějakym městě na obědě a já to měl skoro hotový. Ale to město už taky nevim. Jinak tohle byl z Kardinála první singl.

03. Peter Pan
Bou: Peter Pan vzniknul během zvukovejch zkoušek, první verzi, kterou jsme nakonec nikdy nepoužili, jsme nahráli v Jihlavě, v hotelu Jihlava. Ve dvě ráno jsme šli po koncertě do Teska, nakoupili občerstvení a pak někdy do pěti nahrávali. Dodělávali jsme to pak ve zkušebně a úplnej finál vznik cirka měsíc pozdějc cestou z Bratislavy. Měli jsme to skoro komplet a stavovali jsme se v Brně pro prázdný cédéčka, abychom to mohli poslouchat v autě. Dádova basa je tady úplně parádní a celý to je jako Depešáci zremixovaný od Underworld.
Petera Pana jsme taky jednou hráli na koncertě (asi Famu Fest) v úplně šílený verzi, za kterou by se nemuseli stydět ani Sonic Youth. Byl tam takovej bluesovej riff v refrénu, a na konci rozvazbený sólo.

04. Exfriend
Bou: Tohle mě z toho baví nejmíň. Je taky jedna z nejstarších. Na koncertech to celkem makalo, ale nějak se nepovedlo přenýst tu atmosféru na desku. Nahrávali jsme to ve zkušebně v Kostelci, na půdě ve škole.

05. Boys Don't Cry
Bou: Úplně si vybavuju jak jedeme někde na Moravě, já sedim vzadu se sluchátkama a míchám a najednou v nějaký pauze zaslechnu z rádia Cure. A řikám: "hele to natočíme na desku." A míchám dál. Fakt jsme to pak udělali a dokonce mám pocit, že jsme to snad i hráli na koncertech. Přislo nám jako strašně vtipnej nápad, dát na desku cover něčeho, co je takovymhle způsobem provařený... Kytary jsem určitě nahrával doma, Dáda basu snad v Brně v penzionu Akord - Arab to určitě nazpíval tam. Je tam krásně slyšet, jak se probudil a hned šel zpívat, má takovej ospalej zastřenej hlas, úplně slyšim jak má ještě slepený voči. Je to hodně vtipná verze a má dost z tý atmosféry toho podzimu, jakože kašlem na to, co si o nás kdo myslí. V prostřední pasáži je krásnej odkaz na Bangles.

06. Example Given 1992
Bou: Tohle jsme myslim nahráli jako úplně první. Buď tohle, nebo Exfriend. Rozhodně si vybavuju jak ve zkušebně hraju tu vyhrávku do třetí a čtvrtý sloky na Jolanu po panu Kamínkovi, která se nedá naladit, ale zvuk má parádní. Původně jsme to chtěli dát Mouchovi na smíchání, ale vyexportoval jsem mu ty tracky nějak špatně, takže z toho (jako vždycky) nic nebylo. Nakonec jsem to míchal v Akropoli v kanclu, když jsem tam pracoval první měsíc a měl jsem ještě čas na kraviny.

07. We Will Survive
Bou: Ten klávesovej riff a vlastně celej základ tohodle tracku je určitě z cesty na koncert co dělal Hukot v  Dolním Podluží. Vim, že bylo strašně hnusně, měl jsem vzadu rozloženej laptop a midi klávesnici a v Reasonu jsem vyčaroval ten zvuk, kterej to táhne. Pak si taky vybavuju, jak zastavujeme před Subklubem v Bratislavě a já řikám: "mám to hotový, kluci" a dávám jim to poslechnout. Vlastně je to hodně československá deska, jak si to tak vybavuju. Slyšel jsem jednou z rádia jak někdo řiká, že teď si pustíme nějakej nářez a pak šlo todle. Nikdy mi to tak nepřišlo, ale třeba jo. Ty kytary sou takový neotesaný. Klávesy a zpěv šacuju na penzion Akord, Brno.

08. Eastie Boys (feat. PPE)
Bou: Tohle měl bejt původně remix pro PPE, ale nějak se nám to vymklo z rukou a udělali jsme vlastní track, trochu na jejich námět, s jejch samplama. Vim, že jsem si tim nebyl jistej, ale pak to začlo makat. Dodělával jsem to v Subklubu v Blavě, jedli jsme tam úplně nejlepší špagety aglio e olio na světě. Nejvíc mě baví "village voice", jak se ty dva hlasy od sebe rozjedou. Byl z toho, díky PPE, docela hit na slovenskym Radiu_FM, na to konto jsme se to naučili hrát i živě. Když jsme hráli s Pudingem v Martine, Arab zpíval do jejich verze náš refrén a makalo to jako blázen.

09. Blank And Blanket
Bou: Dlouho se mi tuhle rozšířenou verzi nedařilo dotáhnout. Byli jsme domluvený s R1 na CD nonstop, že to bude 27. listopadu a já pořád ještě neměl hotový. Vim, že jsme den předtim jeli do Plzně na koncert s Enon a já jsem míchal cestou tam i zpátky, ráno jsem vstával v šest a ještě jsem to dodělával. Nakonec jsem ten master do rádia dones včas. Je zajímavý, že tam nic neni a přitom je to i v tý monotóní pasáži docela zábava, tohle nám vždycky šlo, rejvy, jak řiká Marek.

10. Seventeen
Bou: Tenhle nápad nám s Dádou zbyl nedodělanej, je to takový sympatický outro, otevřenej konec. Jakože jsme ještě neřekli poslední slovo, a kam asi by to mohlo jít. Chtěli jsme dát na pár měsíců rodičovsko/tvůrčí pauzu a nahrát desku, nakonec jsme jenom přibrali Kluka a někdy v dubnu začli hrát ve čtyřech.